Unitářství je charakteristické svobodou osobní víry a svědomí, přičemž tato svoboda je postavena nad úroveň diktátu nějaké náboženské knihy, svatého textu nebo výroků nějaké osoby – gurua. Z toho pak přirozeně vyplývá, že unitáři neuznávají náboženská dogmata, ani kréda víry, závazná pro všechny jednotně. Namísto toho je kladen důraz na osobnost a jedinečnost každého člověka, včetně jeho osobní duchovní cesty.

Na druhou stranu ovšem vyvstává otázka, co tedy vlastně unitáře spojuje – co z nich činí právě unitáře?
Dáváme přednost principům, které uznáváme, a které z nás právě unitáře činí. Již v titulní straně zmiňované “svoboda – rozum – tolerance” se snaží vystihnout pozadí hodnot, které jsou pro unitáře vlastní.

Čeští unitáři si stanovili své principy v roce 2004, kdy byly přijaty Sněmem Náboženské společnosti českých unitářů po více než roční debatě v obcích (jejich výkladovou část pak schválil Sněm NSČU v roce 2008).  V rámci vzájemně se podporujícího společenství tedy jako čeští unitáři uplatňujeme níže uvedené principy.
Je ovšem potřeba zdůraznit, že uvedené body nemají za cíl nahradit “desatero” nebo nějakou jinou formu dogma, ale jsou “živé”, ve smyslu změny a vývoje.

1. Svoboda svědomí a přesvědčení
Svoboda svědomí a přesvědčení patří mezi základní práva člověka. Jako unitáři jsme toho názoru, že svobodu si má uchovat člověk i na duchovní cestě. Protože každý člověk je zcela jedinečnou bytostí, každému také přísluší svoboda hledat svou cestu k Bohu, pravdě, štěstí a smyslu života.

2. Tolerance a porozumění druhým
Upřednostňujeme takovou formu tolerance, která se snaží druhým porozumět, pochopit je a nechat se jejich názory obohatit. Tento postoj neuplatňujeme jen uvnitř náboženské společnosti, ale i mimo ni. Na základě toho respektujeme každý názor, který vede ke kladným životním hodnotám.

3. Používání kritického rozumu i v náboženství
Charakteristickým rysem naší duchovní cesty je hledání a objevování pravdy. Na této cestě skrze vlastní zkušenost a kritickým zvažováním čerpáme z moudrosti náboženství, filozofie, vědy, umění, literatury a dalších zdrojů.

4. Harmonický rozvoj osobnosti
Ať v mládí nebo ve vyšším věku, člověk se vždy může snažit o vlastní zdokonalování. V našem společenství chceme člověka inspirovat tak, aby byl tvůrčí a rozvíjející se osobností a aby pečoval o své tělesné a duševní zdraví.

5. Soucítění, rovnost a spravedlnost v mezilidských vztazích
Láska k bližnímu předpokládá soucítění, rovnost a spravedlnost, které vedou k tomu, abychom se otevírali druhým i světu. Svědomí je nám pak vodítkem při našich konkrétních životních rozhodováních.

6. Respektování hodnoty a důstojnosti každého člověka
Každý člověk je neopakovatelnou bytostí a potřebuje žít tak, aby byla zachována jeho lidská důstojnost. Nikdo nesmí být diskriminován pro svou víru, rasu, národnost, věk, pohlaví, sexuální orientaci, politické přesvědčení nebo jinak.

7. Pomoc druhým a sociální odpovědnost
Nedílnou součástí naší duchovní cesty je pomoc druhým. Služba bližním je praktickou zkouškou našeho duchovního života. Proto podporujeme všechny snahy o sociální spravedlnost v místním i celosvětovém měřítku.

8. Úcta k životu a přírodě
Svět je navzájem propojeným celkem, o který je třeba pečovat a chránit jej. Člověk je jednou z jeho součástí. Jako unitáři chováme úctu k životu, která nás vede k spoluodpovědnosti za stav přírody a světa, a proto podporujeme všechny aktivity, které se snaží nenásilným způsobem tento princip rozvíjet a naplňovat.

9. Demokratický způsob rozhodování
Organizační záležitosti a sporné otázky řešíme demokraticky s vědomím nedokonalosti tohoto způsobu rozhodování.